Barma

Barma, Socialistická republika Barm-ský svaz, Myanma-Naingean-Dau — stát v jv. Asii, 676 554 km2, 31,5 mil. obyv., hl. Barmánci (75 %). dále Ka-renové (8%), Šanové (7%), Indové a Číňané; věřící vyznávají hl. buddhismus, též islám a kř. Úřední jaz. barm-ština; hl.m. Rangún. — Sev. část B prostupuje tibeto-himálajská h. soustava s největší h B Kchakabo-Jazi. 5886 m n.m. K J vybíhá barmsko-ásamská soustava s pohořími Patkwai-nem, Leithou a Arakánským pohořím. Střed B. vyplňuje rozlehlá nížina podél Iravadi s ř. i mořskými usazeninami. Od širokého údolí Sittangu ji odděluje Peguské pohoří s vyhaslou sopkou Pouppa. Hornatou vých. část tvoří Šanská plošina členěná poledni kovým směrem hlubokými kaňony Salwinu a jeho přítoků. Plošina je z kryst. hornin (ložiska rud barevných kovů) a vápenců. Ř. jsou vodné a většinou splavné. Delta Iravadi je hl. oblasti, kde se pěstuje rýže. Největší jezera Intodi a Inlei. Podnebí je s výjimkou vysokohorského S trop., monzunové, s ročními srážkami až 5000 mm na jz. a již. pobřeží. Při pobřeží trop. deštné pralesy se vzácnými dřevinami, hl. s týkovými stromy, přecházejí v mangrovové porosty. V sušších oblastech převládá savana, na Šanské plošině subtrop. jehličnaté lesy. — Těží se rudy zinku, olova, mědi, niklu, antimonu, cínu, wolframu, dále ropa a zemní plyn. Pěstuje se rýže, cukrová třtina, podzemnice o-lejná, bavlník, sezam, luštěniny, proso, ovoce. Chov skotu a prasat. Prům. potr. (loupárny rýže, cukrovary), text. (zpracování bavlny a juty), cementá-renský. hut., loďařský. Závody těžkého prúm. byly znárodněny. Nám. dop.. hl. přístav Rangún; řídká dop. síť. Mez. letiště Mingaladon u Rangúnu. Vývoz rýže (přední svět. vývozce), kaučuku, juty, luštěnin, barevných kovů: dovoz Barma — správní rozděleni